Před 115 lety otřásla Strašínem velikonoční vražda

Michael Švec
     (publikováno ve Strašínském zpravodaji)
 

Strašlivá zpráva se nesla Strašínem ráno na Velký pátek roku 1897, když lidé kráčeli na bohoslužbu do bělostného chrámu Narození Panny Marie. Kousek nad Lazny se totiž odehrál krutý a krvavý zločin, jehož pachatele ještě nikdo neznal. Udělal to někdo z nás? Strašeňským se honily hlavou otázky, na něž mělo odpovědět několik následujících dní a důkladné vyšetřování četnického závodčího Viléma Richtera.

Domkář Václav Trnka vyšel z Pohorska na Zelený čtvrtek před šestou hodinou večerní, rekonstruoval události deník Národní politika. (1) Padesátiletému otci čtyř dětí, který byl znám svou „střídmostí a šetrností“, totiž právě přišlo od syna z Bavorska na přilepšenou 15 říšských marek, které si chtěl ve Strašíně vyměnit na rakouské koruny. Doma slíbil, že se brzy vrátí, uběhlo ale několik hodin a Trnka nikde. Manželka s obavou koukala na hodiny, její muž totiž nebyl z těch, kdo trajdají po nocích, byl střídmý a v hospodě se nezapomínal.

Hned za kuropění ustaraná žena vyběhla z domu a spěchala ke Strašínu s hroznou předtuchou, že se Václavovi muselo něco zlého stát. „V tomto tušení se také nezklamala, neboť jakmile urazila kus cesty po silnici, spatřila před sebou ležeti zkrvácenou mrtvolu svého muže,“ psal tehdy list. (1)

Vyděšená manželka z plných plic křičela o pomoc, seběhla se k ní spousta lidí, nebohému Trnkovi však už nikdo z nich nedokázal pomoci. Jeden z přítomných, jistý Blahout, našel stopy krve táhnoucí se od místa, kde tělo leželo, a až asi sto kroků od Lazen byly objeveny dvě velké kaluže krve. Na místě činu byl také nalezen oříšek a špička od dýmky.

Vražedným nástrojem byl kámen

Mrtvola musela zůstat ležet na silnici až do dvou hodin odpoledne, kdy dorazila soudní komise z Kašperských Hor. Ta zjistila, že Trnka byl zavražděn ranami kamenem do hlavy a konstatovala, že smrt nastala mezi sedmou a osmou hodinou večerní předcházejícího dne. „Rány pak od kamenů byly tak silné, že mozek úplně na silnici vytekl,“ neodpustila si Národní politika explicitní popis krvavé podívané. (2) Mrtvý ležel obličejem k zemi, v prstech pravé ruky křečovitě svíral klobouk, levou rukou pak levou kapsu.

Kašperskohorští soudní lékaři při ohledání těla zjistili, že Trnka utržil celkem devět těžkých ran, z nichž pět bylo smrtelných. Byly vedeny zezadu tupým a hranatým nástrojem. (3)
Okamžitě se rozjelo vyšetřování, jehož se ujal četnický závodčí Vilém Richter. Zjistil, že zavražděný seděl krátce před smrtí v Duškově restauraci s Čeňkem Jáchymem, čeledínem ze Zuklína, s nímž i odešel. Četník neváhal a 24letého mladíka nechal okamžitě zatknout.

Postupně se začaly rýsovat další okolnosti zločinu. Násilník zřejmě v touze po penězích Trnku nedaleko za Lazny zepředu napadl, došlo k rvačce. Starší z mužů ale shledal, že se neubrání, a dal se na útěk směrem k domovu. Prvotnímu zápasu nasvědčovaly zranění na Trnkově obličeji a rukou.

Pachatel utekl bez peněz

Daleko ale neuběhl. Vrah jej několikrát udeřil zezadu kamenem do hlavy, což se Trnkovi stalo osudným. Lupič chtěl podle všeho oběť prohledat a odnést si peníze, to se mu ale nakonec nepodařilo, byl totiž vyrušen. Podle Národní politiky v jedné z osamělých chalup slyšeli volání o pomoc, a tak otevřeli okno a volali do tmy: „Nestydíte se v takový postní den se práti?“ (1)

Pachatel tedy zanechal prohledávání své oběti a vzal nohy na ramena, aniž by si cokoliv odnesl. Ukazuje na to fakt, že Trnka měl jednu z kapes obrácenou naruby, zatímco peníze u něj zůstaly všechny.

Ačkoliv vše svědčilo proti Jáchymovi, mladý muž se přiznat nehodlal. „Vrah byv zatknut, vše popíral, a když viděl, že při výslechu v Kašperských Horách do mnohých rozporů se zapletl, dvakráte se pokusil o smělý útěk. Na to dodán byl do bezpečnosti u krajského soudu píseckého,“ popisují noviny.

Když už mladíkovi hodně teklo do bot, pokusil se hodit vinu na svého zuklínského souseda Františka Netáhla, jenž byl proto rovněž zatčen a konfrontován s Jáchymem. Křivě obviněný ale brzy nade vší pochybnost prokázal svou nevinu a Jáchymovi nezbylo, než se konečně přiznat. Popíral však, že by zabíjel úmyslně, šlo prý o hádku, která se zvrtla ve rvačku. Soud zasedl v létě 1897 v Písku, předvoláno bylo 25 svědků.

Verdikt padl 12. srpna. Na porotu zřejmě udělala dojem plamenná řeč advokáta Vodičky, jemuž se podařilo přesvědčit jednoho z porotců, že jeho mandant nezabíjel s vražedným úmyslem. Jáchym byl proto uznán vinným pouze ze zabití a utrhání na cti v případě křivě obviněného Netáhla, a proto vyvázl s poměrně lehkým trestem. Byl odsouzen na sedm let těžkého žaláře, zostřeného měsíčně jedním půstem, a každý rok 15. dubna, na výročí svého krutého činu, musel pykat v tmavé komoře.

Dobové noviny, nejen Národní politika, o tomto zločinu informují poměrně obšírně, jejich zpravodajství je ale plné nepřesností. Týž list totiž jednou napočítal Trnkovi padesát roků, na jiném místě pětapadesát. U pachatele jsou pak uváděny tři různé věkové údaje. V některých bodech se liší i popis zločinu. Víte o dávném mordu něco víc? Neváhejte napsat na zuklin@zuklin.cz.


(1) Národní politika, 21. 4. 1897, strana 5-6
(2) Národní politika, 24. 6. 1897, strana 4
(3) Národní politika, 11. 8. 1897, strana 6

 

 

 
TOPlist